Křestní jméno jako prostředek k evangelizaci

Jsem čerstvý neofyt. Stále ještě vstřebávám dojmy ze křtu, biřmování a prvního přijímání. Během té krásné noci, o Velikonoční Vigilii, jsem přijal křtem jméno Matěj z úcty ke třináctému apoštolovi sv. Matějovi a zároveň z úcty a jako projev díků mému stejnojmenému kmotrovi, který mi podal pomocnou ruku tam, kde jsem tápal. Při následném biřmování jsem si zvolil jméno Jan Bosco, neboť studuji pedagogiku a Don Bosco je mi vzorem a inspirací ve službě mladým. Vlastně jsem si jméno "Jan Bosco" nezvolil, spíš jsem cítil, že bych ho měl mít.
Takže nyní jsem Jan Matěj Jan Bosco a vědomí, že jsem se znovu křtem narodil a za patrony dostal tyto dva světce mi dělá obrovskou radost. Ale křestní, popřípadě biřmovací jméno může mít ještě další funkci. Může další lidi dovést k víře.
Toto jsem si uvědomil, když jsem poprvé uslyšel otázku: "Proč máš najednou tři další jména?" Uvědomil jsem si, že lidé mají zájem. A když na tento zájem popravdě odpovíte: "Protože věřím a přijal jsem svátost křtu." vyvstane hned několik dalších otázek a projevů zájmu:
"Jak jsi se k tomu dostal?", "Kdy jsi uvěřil a jak?" "Jak se nyní cítíš?", "Aha to je moc zajímavé." "Je to krásné, gratuluji."
My mladí stojíme o jistotu. Stojíme o víru. Ale asi máme strach podívat se do svého srdce, máme strach udělat první krok. Vlastně máme strach i být chvilku v tichosti o samotě, abychom nezačali přemýšlet sami o sobě a proto máme pořád sluchátka v uších, nebo nám alespoň běží televize jako kulisa - abychom nemuseli přemýšlet o našem životě. Mnozí z nás řeknou: "Jéé, katolíci. S tima nechci nic mít, ty nikdy neudělali nic dobrýho, všechny ty skandály okolo církve a to všechno. Prostě nikdy. Jedu si to svoje a jsem šťastnej, na co mrznout někde v kostele?" Ale mám radostnou zprávu, i já byl takový. A přesto jsem měl zájem, byl jsem zvědavý. Zvědavost mě dostala do kostela a ticho duše mi otevřelo oči a srdce, abych přijal zmrtvýchvstalého Krista jako někoho, kdo je tu i pro mě.
Takže se vlastně dá říci, tak trošku biblicky, že na počátku bylo slovo, otázka. Vyřčení zájmu. A tak jsem si uvědomil, že je dobré hlásit se k plnému jménu. Protože to u lidí budí zájem a zájem budí další zvědavost, která třeba některého člověka "dokope" do kostela či alespoň k přemýšlení o sobě samém. A tím třeba někdo dojde i k radostné zprávě evangelia a uvěří.
Takže Vy, co chcete evangelizovat a nevíte jak na to, možná ze začátku bude stačit přihlásit se veřejně k Ježíši skrze křestní jméno. Stačí se v běžném životě, či třeba na sociálních sítích, přihlásit k novému jménu v plném znění. Vzbudit zájem. A snad někdo další bude moci jednou říci, že "na počátku bylo slovo" - jméno.